PRÁVNÍ STAV

V dubnu 1999 sestavila Rada Evropské unie směrnici upravující normy kvality ovzduší s cílem chránit zdraví osob a životní prostředí. Při úpravě Spolkového zákona o ochraně proti emisím (Immissionsschutzgesetz-Luft IG-L) spolková vláda transponovala tuto směrnici do vnitrostátního právního řádu. Zákon stanoví, že překračování limitů se zjišťuje v rámci programu měření. Směrnice nastavuje limitní hodnoty koncentrace znečišťujících látek, aby byla zachována kvalita ovzduší. Podobným způsobem byla nastavena limitní hodnota pro prachové částice na 50 mikrogramů na metr krychlový vzduchu, která může být překročena maximálně 35 dní v roce. Průměrná roční hodnota pro oxid dusičitý byla nastavena na 40 µg/m3. Kromě toho směrnice zavádí limit vlivů na zdraví a jemné částice (PM2,5). Směrnice EU zavazuje města a obce k sestavení akčních plánů kontroly znečištění ovzduší. Překračování u prachových částic (PM10) se v posledních deseti letech v Rakousku snížilo, ale vystavení populace je stále příliš vysoké, a to hlavně ve městech. Mezi hlavní zdroje patří doprava, vytápění domácností a průmysl. Spolkové země jsou odpovědné za začleňování potřebných opatření do Akčních plánů kvality ovzduší. Mezi tato opatření patří:

  • Omezení dopravy a rychlosti

  • Řízení parkování

  • Povinné filtry pro různé typy vozidel

  • Zákaz vjezdu

  • Dále je možné zavádět podpůrné programy. 

VAŠE PRÁVO NA ČISTÝ VZDUCH

V případě, že limity nejsou splněny z důvodu nedostatečné regulace nebo nedostatečných opatření, občané si mohou zavedení takových opatření vynutit právní cestou. Postižení občané mohou nejprve zaslat "žádost o zavedení povinných dopravních opatření zaměřených na dodržování emisních limitů" zemskému hejtmanovi a představiteli místní vlády. Pokud tito představitelé nekonají, v dalším stupni se občané mohou obracet na ministra životního prostředí (od 1.1.2014 Zemský správní soud). V případě, že je požadavek zamítnut, u stejné instance je možné podat odvolání. Nedojde-li k pozitivnímu rozhodnutí, je možnáministerská žaloba. 

Každý, kdo většinu času žije nebo pracuje ve znečištěném prostředí, může podniknout právní kroky. To se týká nejen místních obyvatel, ale také například lékařů v ordinacích umístěných u silnic s hustým provozem, učitelů ve školkách nebo rodičů jednajících za děti v případě, že je školka v místě s vysokým výskytem prachových částic. Podle Aarhuské úmluvy mohou samostatně jednat také organizace zaměřené na ochranu životního prostředí. 


Ein Projekt von
Partner: Deutsche Umwelthilfe
Partner: Frank Bold
Finanziert durch
Partner: Life

CS: Subscribe to our newsletter