„Pro Českou republiku je podstatné zejména zjištění o neúčinnosti programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Ty jsou vydávané pro nejproblematičtější oblasti a v případě Prahy, Brna, Ostravské aglomerace a zóny Severozápad je v loňském a letošním roce zrušil Nejvyšší správní soud, protože nezaručovaly, že splní svůj účel, tedy že povedou ke snížení znečištění na zákonnou úroveň v co nejkratším čase. Účetní dvůr nyní potvrdil, že skutečné zlepšení závisí na schopnosti členských států realizovat rychlá a účinná opatření ke snížení emisí pomocí dobře vypracovaných plánů kvality ovzduší. To se v České republice zatím nepovedlo," komentuje zjištění právnička Kristína Šabová (Frank Bold).

Podle zprávy EÚD spočívá nízká účinnost PZKO napříč členskými státy v tom, že opatření buď přesahují pravomoci místních orgánů, které jsou odpovědné za jejich provádění, nebo nejsou koncipována jako dlouhodobá, případně jim schází odhady nákladů či financování.

Auditoři Evropského účetního dvora ve svém hodnocení vycházeli ze směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší z roku 2008, která stanovuje limity znečištění a ukládá povinnost přijmout PZKO tam, kde jsou limity dlouhodobě překračovány. Auditoři zkoumali, zda je směrnice z pohledu ochrany zdraví před znečištěním dobře navržena a také jak účinně ji jednotlivé státy provádějí. Jejich hodnocení je kritické: Přestože směrnice stanovuje mírnější limity, než jaké doporučuje Světová zdravotnická organizace, většina států ji neprovádí dostatečně účinně. EÚD doporučuje posílit jak směrnici, tak její implementaci ze strany Evropské komise i členských států.

Podle Kristíny Šabové je v praxi často problémem politická průchodnost opatření: „Opatření musí cílit na všechny významné znečišťovatele, mezi nimi průmysl, ale také osobní automobilová doprava a lokální topeniště."