„Jeden z klíčových zdravotních problémů pro obyvatele Prahy, i když jsem si to i já donedávna neuvědomovala, představují zplodiny z automobilové dopravy. O opatřeních ke snížení znečištění ovzduší škodlivými látkami z dopravy se spíše mluví nebo píše, než že by byly realizovány v praxi,“ objasňuje okolnosti žaloby jedna z žalobkyň, Olga Richterová (4), občanka městské části Prahy 10. Tato část Prahy je přitom nejen sídlem žalovaného ministerstva životního prostředí, ale některé lokality Prahy 10 jsou řazeny mezi kritické oblasti města z pohledu kvality ovzduší.
„Ani předchozí strategie proto nevedly k dosažení zákonných limitů a obáváme se, že to je problém i aktuálního programu. Potřebujeme takový plán, který ochrání naše zdraví a nebude jen soupisem toho, co by se pro čistější ovzduší případně mohlo udělat," vysvětluje Olga Richterová, spolupracovnice místního spolku Koalice VLASTA, jež je k žalobě připojen (4), a dodává: „Věříme, že pokud soud tento program zruší, bude ministerstvo nuceno přijmout nový, který konečně zajistí dosažení splnění limitů a který jasně definuje konkrétní opatření i jejich časový plán a přínos pro lidi žijící v zatížených oblastech.“
Žalující stranu zastupují právníci společnosti Frank Bold (5), podle kterých je ministerstvem slibované splnění imisních limitů v roce 2020 nereálné. „Program jako celek podle našeho přesvědčení nesplňuje základní požadavky českých i evropských právních předpisů tak, aby na jeho základě bylo možné v co nejkratší možné době dosažení zákonem stanovených limitů znečištění. Proto žádáme soud, aby program zlepšování kvality ovzduší pro Prahu zrušil,“ vysvětluje Kristína Šabová a dodává: „Program neobsahuje dostatečně konkrétní opatření, jejich časový plán, ani srozumitelné hodnocení jejich účinnosti, z nichž by bylo zřejmé, kdy a v důsledku jakých konkrétních opatření bude dosaženo stanovených hodnot limitů a zda se skutečně jedná o co nejdříve možný termín dosažení těchto zákonem stanovených hodnot. Z programu zároveň nevyplývá, proč ministerstvo zvolilo tento termín, ani že k tomuto datu ke splnění může skutečně dojít. Z některých částí programu a z vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí naopak vyplývá, že ve vztahu k navrženým opatřením se nejedná o termín reálný.“
„Znečištěné ovzduší představuje v současnosti v Česku ze všech faktorů životního prostředí největší ohrožení lidského zdraví. V posledních letech vedlo znečištěné ovzduší v České republice k předčasnému úmrtí asi 10 tisíc lidí ročně (6) a k několika tisícům vážných onemocnění dýchacího ústrojí nebo srdečně-cévního systému. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje zpřísnit politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů, ale Praha dlouhodobě neplní ani stávající limity, ani stávající hodnoty doporučované odborníky pro ochranu lidského zdraví,“ uvedl Miroslav Šuta, expert pro hodnocení zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví (7) a dodal: „Ministerstvo vyjednávalo s Evropskou komisí o časově omezených výjimkách pro znečištění ovzduší Prahy prachem a oxidem dusičitým do poloviny roku 2011, respektive do počátku roku 2015. Komise však vznesla námitky vůči těmto požadavkům. Mimo jiné i proto, že ministerstvem předložené podklady neprokazovaly splnění limitů. Doslova Komise uvedla, že v plánech kvality ovzduší chybí důkazy o tom, jak bude stanovených hodnot dosaženo. Dále Komise upozorňovala na nekonzistentnost odhadů plánovaného zlepšení kvality ovzduší a očekávané doby pro dosažení příslušných hodnot (3). Život dal námitkám Evropské komise za pravdu, neboť po vypršení ministerstvem navržených termínů se nepodařilo splnit ani zákonné limity, ani sliby ministerstva.“
„Tento případ je součástí vlny obdobných žalob probíhající napříč Evropou. V posledních dvou týdnech se k městům, kde lidé bojují za své právo dýchat čistý vzduch, připojilo Brno, Brusel a dnes i Praha. Vlády v celé EU reagovaly příliš pomalu na krizi v oblasti veřejného zdraví způsobenou znečištěním ovzduší, které se každoročně podílí na více než 400 tisících předčasných úmrtí v zemích Evropské unie,“ uvedl Alan Andrews, právník mezinárodní organizace ClientEarth (8) a dodal: „Žaloba jako je tato může mít pozitivní dopad na životy tisíců lidí. Soudy ve Velké Británii a v Německu již nařídily úřadům, aby podnikly konkrétní
kroky k vyčištění nelegálně znečištěného ovzduší."
Poznámky pro editory:
(2) Rozhodnutí Komise ze dne 28. září 2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 a zproštěni povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM 10.
(3) Rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2012 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 ve čtyřech zónách kvality ovzduší.
(4) Žalobu podala paní Olga Richterová a místní spolek Koalice VLASTA u Městského soudu v Praze.
(5) Frank Bold je mezinárodní tým právníků, který se zabývá aktuálními společenskými výzvami. Více na www.frankbold.org
(6) European Environmental Agency (EEA): Air Quality in Europe – 2015 report
(7) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, jejíž aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. Více na www.cpzpz.cz
(8) ClientEarth je mezinárodní nevládní nezisková organizace. Více na www.clientearth.org
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
PhDr. Olga Richterová, občanka Prahy 10, tel. 774 153 361, e-mail: richterova.olga@gmail.com
Mgr. Kristína Šabová, právnička, Frank Bold, tel: 720 565 672, e-mail: kristina.sabova@frankbold.org
Jon Bennett, MSc., Communications Manager, ClientEarth, tel. +44 (0)303 050 5935, e-mail: jbennett@clientearth.org (anglicky, francouzsky)
Projekt Právo na čistý vzduch je financován programem Life.