Soudní spory a rozhodnutí

Dne 31. ledna 2012 podala Evropská komise stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie, v níž obvinila Polsko z toho, že neprovedlo transpozici všech potřebných ustanovení podle směrnice CAFE do vnitrostátního právního řádu a neuvedlo je v platnost. Zároveň Evropská komise podala návrh na uvalení dočasného finančního postihu na Polsko ve výši 71 521,38 eur za den. Polsko Evropskou komisi informovalo o tom, že směrnice byla transponována, a Komise stížnost ve věci C-48/12 stáhla. Následně předseda soudu nařídil dne 8. ledna 2013 vyjmutí případu z rejstříku. Kromě toho se Evropská komise rozhodla zahájit řízení pro porušení práva s ohledem na zóny, kde byly překročeny hodnoty limitů PM10 a pro které nebyla udělena výjimka z důvodu výhrad Komise k oznámením učiněným ze strany Polska. Řízení bylo zahájeno podle článku 258 nebo 260 Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve článek 226 a 228 SFEU) a stále probíhá (porušení práva č. 2008/2199).

Dne 10. prosince 2015 Komise rozhodla o předložení případu Polska Soudnímu dvoru kvůli trvale vysokým hodnotám prachových částic, které ohrožují zdraví veřejnosti. Denní limity pro PM10 jsou už několik let překračovány v 35 ze 46 zón kvality ovzduší. Navíc v devíti zónách byly překročeny také roční limity. Znečištění PM10 způsobuje zejména vytápění domácností. Tento krok navazuje na dodatečné odůvodněné stanovisko, které bylo Polsku zasláno v únoru 2015.

NÁHRADA ŠKODY

V roce 2015 podal rezident jednoho z nejvíce znečištěných měst ve vojvodství Śląskie, podporovaný Nadací Frank Bold, žalobu proti Polské republice a požadoval odškodnění za porušení jeho osobních práv způsobených vysokou mírou znečištění ovzduší. Žalobce tvrdí, že polské státní orgány, včetně ministerstva životního prostředí, nesplnily svou povinnost zajistit dodržování norem kvality ovzduší stanovených právem EU i vnitrostátním právem. Extrémní úrovně znečištění ovzduší ovlivňují nejen jeho zdraví, ale také jeho svobodu pohybu, jakož i jeho osobbní a rodinný život. Případ je stále posuzován soudem prvního stupně, rozsudek se očekává v první polovině roku 2018.

ŽALOBA PROTI PLÁNŮM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

V roce 2015 podal obyvatelstvo silně znečištěného města v jižním Malopolském vojvodství a aktivista proti smogu, podporovaný Nadací Franka Bolda, stížnost proti plánu zlepšování kvality ovzduší vojvodství, přičemž uvedl, že opatření v něm obsažená nejsou dostatečná k tomu, aby způsobila významné zlepšení kvality ovzduší v regionu. Krajský správní soud v Krakově i Nejvyšší správní soud stížnost zamítly z důvodu nedostatečného žalobní legitimace. Oba rozsudky vycházely z ustanovení polského zákona, které stanoví, že usnesení regionální vlády lze napadnout u soudu, pouze pokud přímo porušuje právní zájem stěžovatele. Podle tvrzení soudů není možná tuto podmínku splnit v případě plánů zlepšování kvality ovzduší, protože znečištění ovzduší je způsobeno polutanty, a ne samotnými plány. Následně byla podána stížnost k Ústavnímu soudu proti ustanovení zakazujícímu občanům zpochybňovat plány zlepšování kvality ovzduší. Po počáteční kontrole byla věc přijata k posouzení Ústavním soudem, rozsudek se očekává nejdříve na konci roku 2018. Stížnost proti plánu kvality ovzduší však pomohla regionálním úřadům vytvořit další tlak a nový, výrazně lepší plán zlepšování kvality ovzduší byl přijat v roce 2017 spolu s tzv. proti-smogovým opatřením, které stanoví omezení pro používání tuhých paliv v regionu.