PRÁVNÍ STAV

V dubnu 1999 sestavila Rada Evropské unie směrnici upravující normy kvality ovzduší s cílem chránit zdraví osob a životní prostředí. Nařízením o kvalitě ovzduší a maximálních hodnotách emisí (39. BImSchV) federální vláda tuto směrnici EU transponovala do vnitrostátní legislativy. Směrnice nastavuje limitní hodnoty koncentrace znečišťujících látek, aby byla zachována kvalita ovzduší. 

Podobným způsobem byla nastavena limitní hodnota pro prachové částice na 50 mikrogramů na metr krychlový vzduchu, která může být překročena maximálně 35 dní v roce. Průměrná roční hodnota pro oxid dusičitý byla nastavena na 40 µg/m3. Směrnice EU zavazuje města a obce k sestavení akčních plánů kontroly znečištění ovzduší. Tyto plány byly zatím využity jako podklad pro zavedení 44 nízkoemisních zón s omezeným přístupem motorových vozidel s vysokými emisemi.

VAŠE PRÁVO NA ČISTÝ VZDUCH

V případě, že limity nejsou splněny z důvodu nedostatečné regulace nebo nedostatečných opatření, občané si mohou zavedení takových opatření vynutit právní cestou. Městům, kde jsou limitní hodnoty překračovány opakovaně, mohou být nejprve směřovány žádosti o podniknutí okamžitých kroků za účelem dodržování limitních hodnot podle EU. V takových případech mají města čtyři týdny na splnění požadavku a vytvoření nebo upravení plánu pro čistý vzduch. 

Pokud město nebo obec v této stanovené době nepodnikne kroky, díky nimž by se situace v přiměřeném období pravděpodobně zlepšila, mohou se postižené osoby soudit s úřadem, který je za vytvoření tohoto plánu odpovědný. Každý, kdo většinu času žije nebo pracuje ve znečištěném prostředí, může podniknout právní kroky. To se týká nejen místních obyvatel, ale také například lékařů v ordinacích umístěných u silnic s hustým provozem, učitelů ve školkách nebo rodičů jednajících za děti v případě, že je školka v místě s vysokým výskytem prachových částic. V rámci evropských právních předpisů upravujících životní prostředí mohou samostatně jednat také organizace zaměřené na ochranu životního prostředí.