Aarhuská úmluva

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí přijatá 25. června 1998 v dánském městě Aarhus (zkráceně: Aarhuská úmluva) je smlouvou podle mezinárodních zákonů, která postupuje práva každému jednotlivci v oblasti ochrany životního prostředí. Účelem Úmluvy je usnadnit veřejnosti přístup k informacím o životním prostředí a umožnit široké veřejnosti zúčastnit se rozhodovacích procesů a také podniknout právní kroky proti porušení zákonů o životním prostředí. Úmluva sestává ze tří základních částí:

PŘÍSTUP K INFORMACÍM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Základní podmínkou pro účast v rozhodovacích procesech je znalost stavu životního prostředí. Proto musí být podle Aarhuské úmluvy informace o životním prostředí přístupné veřejnosti kdykoliv na požádání. Úmluva definuje, jaké informace musí být zpřístupněny, které instituce jsou povinny informace poskytovat a jaké důvody mohou vyústit v zamítnutí žádosti.

ÚČAST VEŘEJNOSTI

Aarhuská úmluva stanovuje, že dotčení občané se mohou stát účastníky v procesech rozhodování v otázkách životního prostředí. Stanovuje podmínky, za kterých se mohou jednotlivci účastnit v rozhodnutích a plánech souvisejících s životním prostředím. Umožňuje jim účastnit se rozhodovacích procesů pro schválení určitých průmyslových továren a jiných individuálních projektů, vývoji plánů a programů v oblasti životního prostředí, přípravě prováděcích předpisů a jiných příslušných právně zavazujících instrumentů.

ZAJIŠTĚNÍ PRÁVNÍ OCHRANY V ZÁLEŽITOSTECH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Aarhuská úmluva zaručuje, že může být právně vymáháno právo každého jednotlivce na informace a účast. Dále má dotčená veřejnost právo na posouzení činnosti a opomenutí soukromých subjektů a veřejných institucí ve vztahu k neplnění povinností nařízení o ochraně životního prostředí. Tento nástroj umožňuje veřejnosti zabránit implementaci nesprávných administrativních rozhodnutí.

SMLUVNÍ STÁTY A IMPLEMENTACE

V mezidobí Aarhuskou úmluvu podepsalo 46 zemí. Smluvní státy se schází každé tři roky, aby projednaly směr práce a její implementaci. Evropská unie, jako členské státy EU, je jednou ze smluvních stran Aarhuské úmluvy. Aby byla evropská legislativa přizpůsobena Aarhuské úmluvě, byly přijaty různé právní akty:

  • Směrnice 2003/4/ES z 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (směrnice o informacích o životním prostředí)
  • Směrnice 2003/35/ES z 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 91/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (směrnice o účasti veřejnosti),
  • Směrnice 2001/42/ES z 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí
  • Nařízení (ES) č. 1367/2006 z 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Aarhuské nařízení). Výbor pro plnění Aarhuské úmluvy (ACCC) sestává z devíti nezávislých osob a monitoruje možná porušení ustanovení úmluvy. Organizace a jednotlivci mohou vznášet stížnosti přímo výboru ACCC. Výbor ACCC navrhne doporučení a podá zprávu zasedání stran (MoP).

Německo začlenilo Aarhuskou úmluvu do svého národního zákona. Zákon o informacích o životním prostředí (Umweltinformationsgesetz) tak vstoupil v platnost 14. února 2005 a umožnil občanům přístup k informacím o životním prostředí. Všechny veřejné administrativní orgány stejně jako určité soukromé subjekty jsou povinny poskytnout takové informace. Zákon o účasti veřejnosti (Öffentlichkeitsbeteiligungsgesetz) a zákon na právní ochranu (Umweltrechtsbehelfsgesetz) byly přijaty 9. prosince 2006. Podle zákona o účasti veřejnosti je široké veřejnosti dána příležitost účastnit se schvalovacích procesů souvisejících se zákonem o životním prostředí a přijetí určitých plánů a programů v oblasti životního prostředí. Po veřejném oznámení plánovaných projektů mohou členové veřejnosti během schvalovacího procesu předkládat stanoviska. Ta musí být zohledněna v rámci rozhodovacího procesu.


Ein Projekt von
Partner: Deutsche Umwelthilfe
Partner: Frank Bold
Finanziert durch
Partner: Life

CS: Subscribe to our newsletter